Vlachovice - Herálec B 0:4 (0:2)

Výsledková krize? Slabé slovo. Za dva týdny tomu bude rok, co jsme naposledy vyhráli. A nezdá se, že by série skončila. Nefunguje nic. Brankář, zakončení. Jediné, co se zlepšilo, je hra. Snaha hrát po zemi nám umožňuje dostávat se do šancí. Zakončení nás ale velmi bolí.

Herálec začal lépe. Prvních dvacet minut nás přehrával a během této doby stihl dvakrát skórovat. Poprvé chybovala obrana, v druhém případě zaváhal brankař. Hra se poté vyrovnala, začali jsme se tlačit dopředu, ale bohužel finální nahrávka chyběla. Jakési náznaky šancí byly, ale nic, co stojí za řeč. Ani soupeř tolik nehrozil a dostal se do příležitostí snad jen pouze po našich zkratech v rozehrávce.

Druhý poločas jsme hosty přitlačili a byli opticky lepší. Bohužel jsme místo snížení kupili nepřesnosti a Herálec neměl problém bránit výsledek. Vše se zlomilo asi dvacet minut před koncem, kdy se s obrovským štěstím prosadil soupeřův hráč kopem přes hlavu a bylo po zápase. Čtvrtá branka už byla výsledkem totální frustrace ze hry. Tu podpořili i naši ofenzivní hráči tím, že se rozhodli, že prostě gól nedají.

Zápas, ve kterém jsme nebyli horší, jsme utrpěli krutý debakl a výsledkově se trápíme. K naší nemohoucnosti se přidává i smůla. Jednou se to zlomí.