Polnička - Vlachovice 5:1 (3:1)

 Krize se prohlubuje. Naše série bez výhry je dost dlouhá a Polnička nám ukázala, jaký pokrok udělala od úvodních let v soutěži. Dalším a bohužel zásadním faktorem v tomto zápase byl výkon rozhodčího. Jsem zvyklý na hodně, ale tak zoufalé představení už tady dlouho nebylo. Tím neshazuji velmi dobrý a bojovný výkon Polničky. Bohužel ale dnes byla hratelný soupeř a za tři body vděčí hlavně rozhodčímu.

Půjdeme po inkasovaných brankách. První padla po jasném šlapáku na našeho brankáře, druhý po nesportovním chování hlavičkujícího hráče, jehož "pusť" slyšeli všichni kromě rozhodčího. A třetí branka - naprosto směšně odpískaná penalta po minimálním kontaktu obránce. Nutno dodat, že za velmi podobný zákrok kopali domácí už úvodních minutách první penaltu - tu nedali. I když jsme na úvodní branku reagovali povedenou střelou Jardy Lankaše a první půlhodinu jsme byli lepší, rozhodčí nám hru otrávil a druhý poločas už byl pouze přehlídkou ignorace zákroků Polničky a naopak odpískaných na naší straně. Naprostá frustrace našich hráčů vyústila v sérii žlutých a červené karty a na konci ze všeho vyšla zpackaná neděle okořeněná dalšími dvěma trefami nadšených hráčů Polničky. (mimochodem pátý z otočeného rohu).

A abych netrápil jen muže v černém, většina gólových situací měla počátek v našich chybách. Hráli jsme mizerně, ale na jakékoli zlepšení nebylo ani pomyšlení. Vždy zasáhla moc, která by zasahovat neměla. Pokud by byla pravda, že když rozhodčí není v zápase vidět, píská dobře, tak v tomto zápase byl pan soudce vidět až ve Žďáře.

Polnička si ale tři body zasloužila. Již několik let se výkonostně zvedá, ale docela by mě zajímal pohled jejich hráčů na výkon sudího.