Herálec B - Vlachovice 7:0 (3:0)

Blíží se konec působení Vlachovic v soutěži. Tedy alespoň pro tuto chvíli. Dnes jsem učinil pokus. Oproti jiným týdnům jsem neobvolával a nenaháněl hráče na zápas. A vůbec poprvé jsme nehráli kompletní. Dokonce nás dorazilo devět. Jasný důkaz toho, že v tuto dobu Vlachovice nechtějí soutěž hrát.

Ale k zápasu. Devět, vlastně osm statečných bojovalo v poli a nutno dodat, že odhodlání bylo veliké. Bohužel asi 50 vteřin. 1:0. Pak nastal čas srdnatého boje, i když se to zdálo nemožné, domácí brankař musel občas zasahovat. Logické vyústění poměru sil na hřišti vyústilo asi po půlhodině druhou brankou a v posledních vteřinách poločasu třetím zásahem.

Po obrátce našim hráčům ubývaly síly a Herálec se tlačil do zakončení. I v těchto chvílích jsme občas zahrozili a jednou soupeřův obránce zachraňoval stoprocentní šanci na brankové čáře. Pak už se to vezlo. Útok za útokem, šance za šancí. Skóre se zastavilo na konečných 7:0.

Rád bych dodal, že v Herálci jsme hráli asi na nejlepším hřišti, co pamatuji. Škoda, že jsme nemohli být rovnocennějším soupeřem. Velký dík všem, co odehráli zápas i v devíti lidech. Nejenže sklidili uznání za bojovnost, ale hlavně ušetřili 1000 Kč za případnou kontumaci.

Ti ostatní, co alespoň trochu mohli......to jsem si snad ani nezasloužil.