Vlachovice - Radešínská Svratka B 2:2 (0:2)

Střelci našich branek:
72. min - Ondřej Smejkal 1:2
85. min - Miroslav Petr (PK) 2:2

Sestava Vlachovic:
Jan Petr - Jan Šandera (65. Miroslav Krondráf), Karel Petr, Tomáš Beneš, Zbyněk Sláma - Michal Janošec, Miroslav Petr, Jan Janeba (46. Ondřej Smejkal), David Růžička - Jiří Pustina (74. Zdeněk Petr), Kamil Tatíček

Rozhodčí: Sýkora Jiří

Tým Radešínské Svratky vždy vystupoval dost sebevědomě. Ani jeho rezerva, složená z mladých fotbalistů, si nijak výrazně nepřipouštěla bodovou ztrátu s posledním týmem loňského roku.

My se ale v prvních kolech většinou scházíme, a tak nehrozí problémy se složením týmu. A s tím souvisí i dění na hřišti. Ve Vlachovicích je ale hrací plocha malá a tím trpí i fotbal. I dnes to byl většinou boj. První šance měli hráči Vlachovic, ale spíše se jednalo o náznaky. Tu nejvyloženější spálil Zbyněk Sláma, kdy po rohu trefil pouze přesouvajícího branáře. Pak přišla naše černá pětiminutovka. Nejlepší hráč Svratky dvakrát využil našich chyb a svých schopností, a my v 25. minutě prohrávali 0:2. Nejprve z přímého kopu vyhnal všechny pavouky v růžku naší brány, chvíli nato prošel středem obrany a zkušeně zakončil. Dost studená sprcha pro naše hráče. Až do konce první půle jsme se už nezvedli a hosté mohli zvýšit. Zoufale nás trápila mezihra, nahrávky a zpracování, prostě všechno, co dělá fotbal fotbalem. Změna naštěstí přišla po obrátce.

Soupeř začal výrazně pasivněji a my postupně přebírali iniciativu. Jenže na malém hřišti jde všchno hůř a my marně hledali cestu k bráně hostí. Svratka nás svou pasivitou ale pouštěla i do šancí gólových ale ani náš sniper, Miroslav Petr, nedokázal seřídit mířidla přesně. Asi čtvrthodinu před koncem nás spasil navrátilec Ondra Smejkal. Hrál snad po dvou letech. Svým výkonem dokázal, že fotbal vůbec nezapoměl a že by jeho návštěvy mohly být i častější. Zařídil také i snižující branku, kdy se nejlépe orientoval na penaltě hostí a nedal svrateckému brankáři šanci. Vycítili jsme možnost dosáhnout na body. Zatlačili jsme soupeře ještě více na jeho půlku a nutili jeho hráče k chybám. Otevírala se také okénka v naší obraně a my mohli po ojedinělých výpadech i inkasovat, ale nestalo se. Asi sedm minut před koncem jsme vyrovnali. Neúnavný dříč Kamil Tatíček vybojoval penaltu a Miroslav Petr ji s notnou dávkou štěstí nadvakrát proměnil. Naše vyrovnání bylo více než zasloužené a my chtěli vyhrát. Do konce ještě chybělo asi pět minut a hostující brankář se nechal za protesty vyloučit. Ale ukázalo se, že času bylo už málo. Nedokázali jsme využít početní výhodu a utkání skončilo remízou 2:2. První půli lépe odehrál soupeř, druhou zase my.

Jednu výjimečnou událost ale dnešní zápas měl. Naše kabiny jsou připraveny k plnohodnotnému užívání. Ale o tom v jiném článku