Velká Losenice - Vlachovice 0:2 (0:2)

Do roka a do dne. Téměř nám to vyšlo. Příští týden tomu bude rok, co jsme naposledy zvítězili. A že bychom neinkasovali gól - opět sáhněme do loňské podzimní sezóny, jen o dva zápasy později. Nutno říci, že předlouhá série neměla konce. A zatímco loni jsme herně i výsledkově tápali, letos na podzim se naše hra zvedá. A pokud budem dávat alespoň zlomek šancí...

Vůbec poprvé jsme hráli proti Velké Losenici. Tento tým hrával v okrese Havlíčkův Brod a tento rok se rve o body v našem okrese. Pro nás ne úplně neznámý soupeř (zimní přípravy) nás prakticky ničím nepřekvapil. Naše snaha o kombinaci působila značně fotbalověji a přicházely i šance. Když už se zdálo, že opět budeme příležitosti jen pálit, prosadil se Jarda Hamřík a my vedli. Další šance Honzy Rouse a Michala Janošce sice volaly po brance, bohužel se skóre neměnilo. Domácí příliš nehrozili. Když už se do šancí dostali, většinou nebyli schopni kvalitně zakončit. Ještě do půle jsme zvýšili na 2:0. Po průniku Rouska se pískala penalta a Miroslav Petr se nemýlil.

Druhý poločas se začalo více bojovat. Losenice se nechtěla smířit s výsledkem, naše defenziva ale pracovala spolehlivě. A zatímco soupeř držel míč, my tvořili gólovky. Ani Honza Šandera, ani Michal Janošec na konci zápasu nedopravili míč do branky ani ze samostatných nájezdů. I Velká Losenice měla šance, ty ale většinou nedokázala proměnit.

Vyhráli jsme 2:0, navíc po dobrém výkonu. No, není to paráda.